Chovej jako já!, díl 1.

První díl naší rubriky Chovej jako já! je na světě. Prvním chovatelem je pan Adam Gottwald z Orlických hor s chovem Ouessantských ovcí.

 

Řekněte nám prosím něco o Vaší farmě.

Naše farma se nachází v malebném údolí pod Orlickými horami – v Rybné nad Zdobnicí. S chovem zvířat mám už od mala poměrně bohaté zkušenosti, z takového toho domácího hospodářství, co dříve bývalo zcela běžné. Čili slepice, králíci, prasata a samozřejmě také zabíjačky, uzení masa. K tomu samozřejmě i nějaké to políčko s bramborami a zahrádka. A aby bylo zvířata čím krmit v zimě, tak jsme jako děti chodili na „jezéďacká“ pole jednotit a okopávat řepu nebo zelí. Pro nás děti, to bylo samozřejmě absolutní „zlo“ zvláště, když kolem jezdily ostatní děti na koupaliště a viděli jsme, že na konec vašeho úseku pole je to ještě kilometr. Chápali jsme, že se to musí udělat, ale moc se nám to nelíbilo. Rodiče dostali přidělený úsek, jelikož pracovali oba v JZD, a za to pak byly takzvané „naturálie“ – obilí a podobně. Po sklizni jsme chodili paběrkovat kukuřici nebo brambory. K tomu jsme s tátou stále něco vyráběli, budovali to hospodářství a zahradu.

Když jsem se ale dostal do pubertálního věku, tak jsem si přísahal, že zvířata nikdy v životě, co je to starostí a času. A do baráku na vesnici už teprve ne. Po nějaké době, když už jsem bydlel sám, jsem měl stále silnější pocit, že mi chybí něco, co ve městě nenajdu. Z velkého města jsme se s partnerkou odstěhovali do menšího městečka, ale stále to nebylo ono a po pár letech do „naší“ vesničky a vysněného starého poloroubeného domku se zahradou a hospodářskou budovou. Dříve jsme chovali chrty, ale vzhledem ke změně situace už ani nezbývalo moc času na ježdění po dostizích a také se nám narodila dcera. Teď už máme dva chrty na dožití.

Vlastně ani nevím, jestli se dá nějak datovat „vznik“ farmy. Ono se to stalo tak nějak všechno přirozeně, za pochodu. Když bych to ale vzal z „profesionálního“ hlediska, tak bych řekl, že by to byl asi rok 2016. Do té doby bych to asi spíše považoval za domácí hospodářství. V tom roce jsme se rozhodli pro přechod na čistě plemenný chov v kontrole užitkovosti.

Chováme plemeno Ouessant (někdy také nesprávně označované jako Quessant nebo Kvesant). Je to malé plemeno s výškou do 50 cm. Ovce mají unikátní vlnu, která se skládá z podsady a vrchní vrstvy vlny. Podsada je kratší, vlákna výrazně zvlněná, a izoluje. Vnější vrstva je delší, vlákna velmi málo zvlněná, a má za úkol odvádět vodu. Typický znak plemene je, že se rodí pouze jedináčci. Je veliká výjimka, když se narodí dvojčata.

Aktuálně máme zhruba 20 ovcí. Jedná se o takzvané primitivní plemeno, které je velmi odolné a nenáročné a celkově velmi zdravé, protože v jeho původní domovině muselo odolat poměrně drsnému podnebí a chudé pastvě. Jeho domovina je ostrov Ouessant, který se nachází přibližně 10 km od pobřeží Francie.

Nacházíme se ve vlčí oblasti (Orlické hory) a proto jsme na ochranu ovcí pořídili dva pyrenejské horské psy. I přes poměrně bohaté zkušenosti s chovem psů musím konstatovat, že pastevečtí psi jsou prostě úplně jiná liga. Je potřeba hodně trpělivosti při jejich výchově a také je třeba mít pozemky dobře zabezpečené proti jejich úniku. Přeci jen už to není jezevčík, ale pes s váhou 40 a více kilo.
 

 

Máte zvířata v kontrole užitkovosti? Celé stádo, nebo jen část? Případně proč?

Náš záměr byl poměrně jednoduchý. Chtěli jsme skutečně chovat plemeno Ouessant a jedinou možností tak byl plemenný chov. U kříženců bez původu nikdy nevíte, co vás při dalším bahnění překvapí a hlavně nevíte, kolik z původního plemene toho v sobě takové ovce mají, zda nejsou už jen malé.

Další důvod bylo i zachování a rozšíření tohoto plemene, protože si myslím, že má poměrně velké uplatnění v péči o krajinu. Díky své velikosti se s ovcemi snadno manipuluje, nezatěžují tolik půdu a mohou pečovat i o nejednu zahradu. Díky své nenáročnosti se velmi dobře uplatní i tam, kde už by komerční plemena neprosperovala.

Kontrolu užitkovosti provádíme sami kvůli sobě, protože chceme zdravá zvířata a plemeno dále udržet dle jeho standardu.

Nyní jsme ve stavu, kdy jsme si vybudovali základní stádo a nabízíme ovce i k prodeji a abychom mohli kupujícím zaručit, že skutečně kupují plemeno Ouessant, tak jedině plemenný chov a kontrola užitkovosti. Kontrolu užitkovosti také považuji za jakousi alespoň minimální garanci prodávajícího vůči kupujícímu, protože se pravidelně provádí zdravotní testy, genotyp, parentita.

Naše praxe je, že ovce, která se nehodí dále do chovu, neodejde z naší farmy na další chov. Jedině v mase nebo ji zužitkujeme sami. Máme pouze jeden standard kvality a ten ovce buď splní nebo ne. Pokud jde o zachování plemene, tak to ani jinak nejde.


 

 

Jak dlouho používáte aplikaci Festada?
 

Tuším, že to bude tak asi rok a půl. Bylo to někdy z kraje roku 2021.
 

 

Jak jste vedli evidenci, poznámky a všechny záznamy do té doby, než jste začali používat Festadu?

Evidenci ovcí jsme do té doby prováděli v portálu farmáře – ve stájovém registru. Na to základní to zcela postačovalo. Vyhovovala mi elektronická evidence, kterou člověk mohl mít přímo v kapse, v mobilu. Nebylo třeba prohledávat šanony a podobně, nic nikde posílat po papírech.

Už se tam ale nedala sledovat reprodukce, rodokmeny a podobně. Poznámky taktéž stájový registr příliš neřešil.

 

 

V čem Vám Festada nejvíce pomohla?

Docela mi pomohla se vlastně i zbavit právě toho balastu, který ve stájovém registru je kvůli ostatním hospodářským zvířatům a který vůbec nepotřebuji. Festada je mnohem přehlednější, mohu sledovat reprodukci, přírůstky. V našem případě i kontrola inbreedingu je velice užitečná, protože díky rodokmenům můžeme vyhodnocovat vhodnost nebo nevhodnost plemeníků před reprodukcí. U našeho plemene to nabývá mnohem většího významu, protože se jedná o málopočetné plemeno a je tak potřeba pečlivě sestavovat reprodukci.

Další velký pomocník je i kalendář. Nezdá se to, ale všechny ostatní události kolem chovu se zaznamenávaly po papírech, klasických kalendářích anebo lovily z paměti. Třeba například, kdy se dělala koprologie, kontrola zdraví, kdy bude vážení nebo třeba kdy se sekalo seno, kdy se ovce stříhaly nebo kdy háraly naše feny.

Pevně věříme, že nám aplikace pomůže i v evidenci chovu našich pyrenejců.
 

 

Používáte i jiné technologie? (čtečka, elektrická dojírna, váhy)
 

Jiné technologie nepoužíváme, protože při našich počtech, kdy se zaměřujeme spíše na kvalitu než kvantitu, to zvládneme bez toho. Kvalitou je samozřejmě myšlena produkce plemenných zvířat oproti jatečným/mléčným, které jsou ve zcela jiných počtech. Navíc naše plemeno je typické jedináčky.


 

 

Je možné se s Vámi někde potkat, nabízíte výrobky z farmy, jezdíte na chovatelské akce?

Z časových důvodů momentálně příliš ne. Pokud čas dovolí, rádi se podíváme na chovatelské akce. Z těchto důvodů absolvujeme i nákupní trhy s berany tady u nás a na větší akce se spíše jen podíváme jako návštěvníci.

 

Co Vás na chovu ovcí a koz baví nejvíce?

Zajímavá otázka. Na chovu ovcí nás asi baví nejvíce vidět spokojená a zdravá zvířata. Očekávání před bahněním, kdy už to propukne, protože berana dáváme do stáda na přelomu září / října a oddělujeme na konci února. Většinou pak bahnění probíhá od půlky března do konce dubna. Už se nám ale také pár překvapení přihodilo i na konci června. Zábavné je také pozorovat, jak se chovají jehňata se psy, jak už po týdnu utíkají matkám, které je nahánějí a co zase vymyslí za lumpárny. Je příjemné pozorovat, jak se pasou, sledovat, co se děje ve stádě... asi by se o tom dalo psát hodně dlouho.

Asi je to takový klid a řád, kdy má vše svůj správný čas a nic moc se nedá uspěchat. V podstatě se člověk sladí s přírodou. Jsou ale situace, kdy ladění s přírodou je slušný adrenalin – třeba když máte na louce seno těsně před sklizením a žene se bouřka.

 

 

Co byste doporučili ostatním chovatelům?

Nevím, zda jsem v pozici, abych mohl někomu něco doporučovat. Snad bych jen zmínil jeden takový nešvar, který delší dobu vnímám. Zdá se mi, že někteří chovatelé příliš spoléhají na různá průmyslová léčiva, na místo toho, aby se o svá zvířata více zajímali. Přitom by se spoustě problémů dalo předejít kvalitní pastvou nebo senem a střídáním/nepřetěžováním pastvin nebo podáním přírodních přípravků na různé druhy obtíží. Není vždy nutné nadměrně užívat různá léčiva a preventivně už vůbec ne.

Příkladem může být přehnané / preventivní užívání různých antiparazitik a neprovádění rozborů trusu. Myslím si totiž, že nadměrné užívání těchto přípravků může zvířatům více uškodit, než pomoci a v „lepším“ případě se to jen mine účinkem.

 

 

Co byste doporučili lidem, kteří o chovu ovcí a koz uvažují?

V první řadě bych doporučil promyslet, kde chcete ovce chovat a za jakým účelem. Od toho se samozřejmě odvíjí i volba plemene a jeho nároky. Tím bych doporučovat začít. Pak jsou tu samozřejmě další věci, jako zda máte ovčín na zimu. Pokud ne, jak daleko máte ovce od místa bydliště a jak je místo dostupné, protože zejména v zimě bude každý kilometr znát. Ovce je potřeba pravidelně kontrolovat nebo doplňovat vodu a krmení, pokud jsou někde bez zdroje vody a čím více ovcí, tím více vody.

Pak také jakým způsobem budete pást. Budou to pevné ohrady nebo elektrický ohradník? Zda je tam dostupná elektrika.

Obecně bych do začátku doporučil menší plemena, protože mají menší prostorové nároky, taktéž oplocení nemusí být tak bytelné. Je veliký rozdíl, když se vám o ohradu začne drbat 60kg ovce nebo ovečka, která váží do 20 kg.

Na zváženou samozřejmě je, zda do začátku kupovat plemenné ovce. Po vlastních zkušenostech tvrdím že ano. Starat se o ně musíte stejně, ať plemenná je nebo není. Pořizovací cena plemenných ovcí je vyšší než ceny kříženců a někdy o hodně. Ale to je dáno i náklady, které jsou s tím spojené. Ne všechna zvířata jsou vhodná do dalšího chovu z různých důvodů a ty musíte prostě vyřadit. Je tam ale jistá garance, že by taková zvířata měla být v pořádku. Jak jsem již uvedl, sleduje se i parentita, čili prokazatelný původ.

Vůbec tím netvrdím, že neplemenný chov je špatný. Nicméně takový chovatel vám nic z toho nemůže doložit. Spoléháte jen na jeho slovo. Když se rozhodnete mít vlastní jehňata, tak nevíte, co vás překvapí. Nutně to nemusí být vzhled, ale třeba zdravotní kondice zvířat způsobená genetickou zátěží (mutacemi) předchozí nevhodnou plemenitbou, která se může klidně projevit až v dalších generacích vašich ovcí. A co pak? Začít znovu od začátku? Může se vám lehce stát, že náklady na léčení zvířat daleko přesáhnou pořizovací cenu plemenných kusů.

Všem přeji šťastnou ruku v jejich rozhodování a chovu zdar.
 

 

 

 

Za text a fotografie děkujeme panu Adamu Gottwaldovi.

 

 

 

Další články

                                            
  • Aplikácia na evidenciu stáda vám uľaví od „úradničiny“ a zlepší prehľad o chove

    Precízne poľnohospodárstvo v chovoch hospodárskych zvierat je moderný prístup, o ktorom sa často rozpráva v odborných kruhoch a postupne začína prenikať i medzi menších chovateľov. Do reálneho života ho pomáha rozšíriť tiež budúca inžinierka Dominika Sokolová, a to prostredníctvom unikátnej aplikácie Festada, ktorá chovateľom oviec a kôz umožňuje vedenie jednoduchej, prehľadnej a modernej evidencie zvierat s maximálnym ekonomickým zužitkovaním dát chovateľa. Môžete tak mať všetky informácie o konkrétnom zvierati i o celom stáde prehľadne spracované na jednom mieste, do ktorého sa dostanete behom niekoľkých sekúnd z počítača i mobilu. Festada vám tak ušetrí veľa času pri tvorbe prehľadov, pripúšťacích plánov, vyhodnocovaní, analyzovaní chovu a mnoho ďalších činnostiach. Rozhodne nie je náhoda, že úspešný projekt študentky Mendelovej univerzity v Brne už stihol vzbudiť pozornosť až za morom v Silicon Valley.

  • Technologie RFID a proč není mezi chovateli rozšířená

    V České republice není v chovu ovcí a koz používání elektronických identifikátorů zvířat příliš rozšířené. Pokud se na chovatele nevztahuje legislativní povinnost podle vyhlášky č. 163/2004 Sb., která stanoví nutnost elektronického označení pro zvířata určená k exportu, zpravidla zvířata označují jen identifikačními prostředky bez čipu. Dnes si představíme technologii RFID a zamyslíme se nad důvody, proč není v rámci chovu ovcí a koz příliš rozšířená.

  • Novinky v aplikaci FESTADA

    Na našich setkáních v létě, ať už na nákupních trzích plemeníků, chovatelských akcích nebo přímo u Vás na farmách jsme Vám slibovali, že pracujeme na různých úpravách a aplikaci FESTADA stále zlepšujeme. A protože slovo držíme, přinášíme Vám dnes přehled o prvních novinkách, které jsme zatím od konce léta do aplikace přidali.

  • Poznejte chovatele, kteří již digitalizují svá stáda

    Dnešním článkem vám přiblížíme reakce chovatelů, kteří se s aplikací Festada již setkali. Nyní je v aplikaci zaregistrováno okolo 6 tisíc zvířat, převážně z České republiky. Svá zvířata u nás mají zaregistrované farmy ovcí i koz. Většinou se jedná o střední farmy (průměrně 70 zvířat), ale mnoho chovatelů chová podstatně menší počet zvířat (průměrně 15 zvířat na stádo). Nevyhýbáme se ani větším chovům (nad 200 kusů), kterých je zaregistrovaných taktéž několik.

  • Digital Livestock Farming - překlad článku, část 2.

    Dnes Vám přinášíme druhou část vědeckého článku Digital Livestock Farming publikovaného v Sensing and Bio-Sensing Research z roku 2021. Jedná se opět o překlad těch nejzajímavějších částí z anglického originálu.

Zákaznická linka
+420 739 668 789
PO-PÁ 8:00 - 17:00

Odesláním zprávy souhlasím se Zásadami osobních údajů a uděluji souhlas se zpracováním pro marketingové účely.